Každoroční dobití Kořenova Zlatými trempy se uskutečnilo i v letošním roce. Ospalou horskou vísku v lednu probral k životu hlahol desítek osadních hrdel a salvy radostného smíchu. Kromě lyžování se samozřejmě uskutečnily i všechny tradiční akce. Obzvlášť putykáři, spící za svými výčepy, jen s obtížemi dokázali uhasit naši pověstnou žízeň a legendární hlad. Největší radost z našeho pobytu měl majitel jediného obchodu v Kořenově. Při našem odjezdu plakal štěstím, líbil šerifovi ruce a děkoval, že díky naší útratě se po 28 letech zase podívá domů do Vietnamu. Rozloučit se přišel i kořenovský šerif, který děkoval našim pistolníkům za bezpečnost která s naším pobytem zavládla v Jizerských horách. Důkazy o mých zcela pravdivých slovech najdete ve Fotogalerii. Všem, kteří smočí v tomto textu oči přeji všeobecný zdar.
