Vždycky, když odejde kamarád, zmizí s ním i kus srdce.
5. listopadu 2025 nás navždy opustil náš vzácný přítel Vítězslav Prosek. Byl to snad nejzapálenější sparťan v osadních řadách, v jehož hrudi bilo skutečně rudé srdce. Jenom Víťovou zásluhou věděli některé legendy naší kopané, třeba Jožka Chovanec nebo Ivan Hašek, kde je Zlatý potok. Víťa je několikrát pozval na náš legendární fotbalový turnaj.
Dokud Víťa mohl, rád si přišel na hřiště zahrát tenis. Zažil ty nejlepší osadní tenisové časy a byl jedním z těch, kteří by nás měli inspirovat k tomu, abychom se také chopili raket. Víťa byl aktivní člověk s mnoha zájmy, a proto asi neměl na chatu tolik času, kolik by si přál. Pokaždé, když mohl, aktivně se účastnil osadního života. Díky své pevné víře uměl vyslechnout a poradit mnohým z nás. Jeho klid a rozhled mu byly velkou oporou v posledních letech, kdy ho začaly stíhat zdravotní problémy. Víťa nikdy nezatrpkl a byl dál tím milým společníkem. Vždycky se rád nějak dobelhal k osadce a poseděl s námi.
To nejlepší pro chatu i osadu udělal, když přilákal svého vnuka Davida na fotbalový turnaj. S velkou hrdostí sledoval jeho výkony a těšil se ze skvělého sportovního a snad i osadního nástupce.
Víťo, teď už víš, jestli je něco po a pokud ano, jaké to tam je. Pokud existuje osadní nebe drž nám tam místo. Díky že jsi tu byl s námi.