CHATA ŠIBENICE

Fotografie Šibenice 30. léta

Fotografie Šibenice 30. léta

Chata Šibenice se vypíná na skále nad soutokem Zlatých potoků, zahleděna k sedlu mezi malým a velkým Medníkem v místa, kde každoročně časně z jara vykvétá křehký a převzácný kandík psí zub. Pan Blažek, nynější majitel chaty, je báječný archivář a poskytl nám cenný arzenál informací. Nechceme je schovávat pod pokličkou a s laskavým svolením majitele je zveřejňujeme na osadních stránkách. Součástí archivu pana Blažka byl i článek, vytržený z nám neznámého magazínu, patrně z první poloviny 80. let, který v plném znění přepisujeme:

Uprostřed skal stojí na ostrém útesu nad Zlatým potokem starý, ale dobře udržovaný srub, nazývaný, neznámo proč a od kdy, „Šibenice“. Snad proto, že trčí na skále jako šibenice na pódiu. Je to jedna z nejstarších srubových chat nejen v povodí Zlatého potoka, ale v celém Posázaví. Byla už několikrát vykradena a poničena, nejvíce za okupace, kdy si ji vyhlédla německá rodina pro rekreaci a majitel muset vetřelcům okamžitě odevzdat klíče a nechat vše na svém místě. Nechme však hovořit o pohnutých osudech „Šibenice“ Miroslava Pokorného, trampa sice už staršího, ale stále plného mladistvého elánu a lásky k místu a k chatě, ve které prožil tolik krásného.

            „Srub byl postaven v době první vlny trampingu. Jeho původní vybavení bylo velice prosté: palanda, březový stůl, rohová lavice, petrolejová lampa, 2 deky a kamínka. Na lepší zařízení nebylo a ani se to tak nebralo jako dnes. Osada byla stále pohromadě, pořád se něco dělo a člověk kolikrát za celý víkend dohromady ani v chajdě nebyl. Jindy zase bylo po celou neděli na Šibenici plno, že praskala ve švech. I když tu ani dnes nemáme špatnou partu a prostředí se proti jiným osadám, díky členitému terénu, skalám, poměrně hustému lesu a prudkým stráním příliš nezměnilo, přece jenom ten pravý osadní život žije už jenom ve vzpomínkách.

            Za okupace jsem jednou seděl v podvečer v chatě a čistil pistoli, najednou padl do místnosti stín. Za oknem stáli 2 němečtí vojáci. Nemohli dobře vidět, co dělám, a tak, když šel jeden z nich ke dveřím, hodil jsem pistoli za skříň. Ale druhý, který zůstal u okna, přece jenom něco zahlédl. Vtrhli dovnitř, pistoli našli a vyvedli mě ven. Všude kolem nich už bylo plno, snad někoho hledali nebo slídili po vysílačce. Díky shovívavosti a částečně i odvaze českého strážmistra z Jílového to tehdy dobře dopadlo. Zapsal do hlášení mojí výpověď, že šlo o ozdobnou atrapu. Ale chvíle to byla horká.  Pak jsem jednou dostal strohý písemný příkaz, abych ihned odevzdal na protektorátní bezpečnosti klíče od chaty, s tím, že už do ni nesmím vstoupit. Vyhlédla si ji manželka nějakého německého pohlavára, která pocházela z písečných rovin severu a ta chata na skále ji tak učarovala, že si umínila ji dostat. Po válce jsme našli Šibenici v dezolátním stavu, všechno až na stůl a lavici bylo vykradené a poničené. Také v posledních letech nás několikrát vykradli, ale od té doby, co tady mám bezpečnostní zařízení, už se nikdo neodvážil. Teď už jsme také vzali skále kousíček místa, nanosili zem a máme tu pár kytek a jahod. Když byl člověk mladý, neměl na takové věci čas.“

            Miroslav Pokorný nám pak prozradil a ukázal svoje tajemství, které chrání jeho chatu před nevítanými hosty a vy se nebudete zlobit, když si je ponecháme pro sebe. Můžeme jen prozradit, že zloděje čeká velice nepříjemné a originální překvapení.

            Původní interiér byl nahrazen novým, ten může sloužit jako dobrý příklad vkusného uspořádání místnosti malé chaty. Konečně snímky jistě dokazují, že „Šibenice“ je zařízena s neobyčejným vkusem a střídmostí a že její vnitřek je velmi útulný.

Výměr ze dne 24. 11. 1950 jasně dokládá, že chata Šibenice byla postavena v roce 1928. Bob Hurikán ji zmiňuje ve svých Dějinách trampingu: ,,Mezi známé figurky patří Rudla Bambas, Lúďa Vorlíček, Franta z Aljašky, Jarda Vlk a Kometa ze ŠIBENICE“ (Dějiny trampingu, str. 63).

Podle vyprávění pana Blažka chatu koupil jeho strýc Miroslav Pokorný přímo od stavitelů chaty. Ti mu povídali, že prkna na střechu a podlahu přivezli z Prahy přivázány na lokomotivě Posázavského pacifiku. Mašinfíra jim zastavil na náspu nad tunýlkem, oni rychle prkna odvázali, naházeli je na loučku pod náspem a potom je po provazových žebřících vynosili na skálu, kde rostl jejich srub.

Dne 29. 4. 1942 byla chata Šibenice předána do užívání  Sofii Lenk. Unikátní soupis vybavení chaty je cenným dokumentem o standardní výbavě trampské chaty začátku 40. let.

Korespondenční lístek ze dne 26. 7. 1945 adresovaný panu Miroslavu Pokornému, bývalému majiteli chaty Vojtěchem Zvelebilem, hajným ze Studeného.

Oznámení NV v Jílovém u Prahy panu Miroslavu Pokornému ze dne 13. 8. 1945 o tom, že zabavená chata mu byla vrácena (pro zajímavost, v oznámení je uvedeno špatné evidenční číslo).

Chata Šibenice na fotografii patrně z konce 70. let

Chata Šibenice na fotografii z časopisu Chatař č.10 z roku 1988

Na základě materiálů pana Blažka sestavili Cyrill a Kamila Marounkovi