Dlouhá léta jsem se trápil otázkou, jak asi vypadá průměrný Čech. Až do dnešního rána. Dnes jsem se totiž omylem podíval do zrcadla a tam na mě civěl nehezký, vyžilý muž, průměrný občan České republiky. Děsivá hrůza!! Něco se ve mně ale hned vzbouřilo. Já přece nejsem průměrný. Všechno vím, všechno znám, všude jsem byl. Někde i dvakrát.
Přes svoji zjevnou genialitu ale denně narážím na lidi, kteří mají zcela opačné názory. Odmítám se s nimi dohadovat, protože na světě je místo jen pro jednu pravdu. Velice rád bych se navždy zbavil všech, kteří se mnou nesouhlasí. Neboť tam kde není člověk, není ani problém…
A tak se každý den střetávají hordy géniů a přejí si vzájemně to nejhorší. Dokáží rozhádat rodiny, party, města i celé země. Protože nic není nad jejich pravdu! Tak si říkám, jestli už nenastal čas, alespoň mezi námi Medníkáři, trochu od těch svých geniálních pravd ustoupit a zkusit naslouchat i druhým. Nehájit své názory až za hrob a hlavně mezi sebe nezasévat tu příšernou nenávist. Nenávist je totiž to, co nás může zničit. Myslete na to, až se zase setkáte s někým, kdo bude mluvit úplně jinak, než je vaše mysl ochotná přijmout. Může to být váš dlouholetý kamarád, bratr, či matka.
Buďme svorni, přátelé, a nenechávejme si vzít to nejcennější – přátelství, lásku, bratrství. Názor má totiž cenu zápachu z kanálu. Lehce by se nám mohlo stát, že zůstaneme sami, jen se svým smradlavým názorem. Buďme svorni.
Dan Fiala
Von mi to možná vodpustí a možná taky ne, ale dyž mě to nedá a navíc …. navíc můžu, protože to sem dávám já. Takže to drze vokomentuju.
Třeba se pletu, ale fakt je nějaký náboženství něco, co stojí za to, se s někym hádat nebo rvát? Trochu tu vrtím kedlubnou nad tim bráchovym apelem a řikám si, co to zase sakra hulí?! Asi se někde s někym někdo. Pro všechny svatý, už jsme se hádali kvůli fotbalu, kvůli ženskejm, kvůli tomu, kdo je větší vocas, ale co se pamatuju, tak jsme do toho víru netahali. Ňák bylo jedno, kdo byl komunista, kdo fašista a kterej třeba katolík. Řešilo se, že tuten na hovno kope do balónu, nebo že tamten chodí vobden vožralej.
Vono je jedno, jestli věřim v Aláha, Pána nebo Phizera, případně naopak bigotně nevěřim. Svorni nebudem nikdy, páč já budu dycky na hovno kopat do balónu a brácha bude obden vožralej, ale kamarádi, vyserte se na náboženství a řešte to, co jsme řešili dřív, paňáč to je důležitý a to vostatní jsou jenom bubliny na vodě.
Ten vošklivější a hloupější