Dne 9.3.1946
Milí kamarádi! Vážení hosté!
Připadl mne čestný úkol sestaviti správu jednatele pro tuto naši slavnostní jubilejní valnou hromadu ve které jsem se vynasnažil zobraziti všechnu naši činnost v uplynulých deseti letech.
Byli to kamarádi: Tyrner, Ficek, Vlk, Kotys, Jarolím, Štefan, Tichava, Hořtič, Holubovský a Komárek, kteří první připadli na myšlenku založiti osadu. Po krátké poradě mezi sebou konala se dne 13. srpna 1935 první schůze osady, kde dáno toto jméno ,,Údolí Zlatého Potoka“!
Z vyjmenovaných kamarádů byl utvořen výbor a tak položen základ práci v osadě!
Po získání dalších kamarádů z bývalé osady ,,Tažní ptáci“! vyrostl počet našeho členstva a tím ovšem také posílilo naše pevné rozhodnutí vybudovati si sportovní středisko. Z darů vybraných mezi sebou zakoupeno bylo úplné vybavení pro fotbalové mužstvo. Navázáno jednání k získání pozemku na fotbalové hřiště a když toto obtížné jednání skončilo kladně přikročeno ku stavbě hřiště fotbalového. Co starosti, práce a obětavosti vyžádalo si toto pro nás skutečně gygantické dílo nebudu podrobně popisovat jenom prohlásit musím, že osada nemá žádných význačných mecenášů kteří by nás finančně podpořili a že to co jsme vybudovali je z našich vlastních prostředků. Tato obětavost nebyla však marná neboť prokázali jsme tímto trampskému sportu neocenitelnou službu což dokazuje řada sportovních podniků uspořádaných na našem hřišti. Dny dvanáctého a třináctého dubna 1936 jsou svědky naší pevné a nezlomné vůle, neboť v tyto dny (a to musím zdůraznit) tedy v necelých osmi měsících od založení osady jsme se dočkali slavnostního otevření našeho vlastního hřiště. A tím byl položen základ činnosti, která nemá období v historii trampského sportu.
Uvádím přehled sportovních podniků uspořádaných na našem hřišti kterých se zůčastnili osady místních a vzdálených krajů. Sportovní osady Toronto, Sous, Kadžak, Skagvaj, Gayopos, Údolí Ticha, D.R.T.S., a dvakrát Údolí Zlatého Potoka byly pořadately footbalových turnajů v kterých před námi defilovali hráči nejzvučnějších jmen s králem střelců branek Bicanem v čele. Mimo těchto podniků bylo na našem hřišti sehráno celkem 196 přátelských zapasů znichž naše mužstvo sehrálo 94 se střídavým úspěchem. Mimo footbalu ke kterému je nejvíce soustředěn náš zájem zůčastnili jsme se závodu na 5 km uspořádaných osadou Staří Kamarádi a silničního běhu pořádanem osadou ,,Údolí Ticha“. Z vybudováním volejbalového hřiště, zakoupením pinponkového a lukostřelbou rozšířili jsme naše sportovní činnosti, závodně však jsme tyto sporty neprovozovali. Zůčastnili jsme se jako spoluzakladatelé přeboru posázaví z jehož I. ročníku získali jsme II. místo poháru útěchy a celkového počtu sedmnáct osad. Druhý ročník přeboru nebyl dohrán pro mimořádné okolnosti do kterých byl uvržen celý Československý stát Mnichovským diktátem. Doba poroby a hrubého násilnictví se strany okupantů ohromila ne jen naší, ale veškerou trampskou sportovní činnost, takže od 1941 ustala naše slibně se rozvíjející činnost. Společensky kdy byli jsme mimo osadu uvádím uspořádání několika podniků I. Mikulášský večer v Paláci Char. II. mik. večer v has. domě na Vin. III. mik. večer v Pal. Char., dvě taneční zábavy spojené s rozdáváním cen z naších foot. tur. Vepř. hody a Josef. večer v rest. Vys. dům a taneční večer a maškarní rej v Lid. domě na Pankráci, všechny tyto podniky společensky i finačně s naprostým úspěchem.
A nyní krátký přehled organisační činnosti: 11 zakládajícím členům přibylo běhěm času dalších 43 čimž vzrostl počet na 54 členů znichž 2 byli vyloučeni pro nečestné jednání.
V roce 1937 byly uznány naše spolkové stanovy zemským úřadem v Praze a osada stala se na právním podkladu legálním spolkem. Osada konala celkem 235 členských schůzí a 7 řádných valných hromad. V čele osady jako předsedové stali kamarádi: Ficek Ant., Bandas Rud., Saxl Ant., Zástěra Mil., a s těchto Saxl Ant., byl zvolen čestným předsedou.
Ze stanovených měs. příspěvků vypláceny byly různě podpory členům, vojákům a nemocným.
Jak jste slyšeli milé kamarádi a vážení hosté byla naše činnost opravdu plodná uvážíme-li, že to co jsem zde nastínil je jen náznakem nezměrné houževnatosti a chuti k práci osady která měla pevný cíl smysl pro kolektiv.
Končím svojí správu jednatele s provoláním mnoha zdarů naší osadě do dalších deseti roků v našem nově obnoveném státě.
Vlasti a sportu zdar
Komárek!
======================================================================
Na valné hromadě os. ,,Údolí Zlatého Potoka“ konané dne 1. II. 1947, v rest. ,,Reforma“ v Praze XIV ul. 1. listopadu, byl zvolen následující výbor
Předseda: Beránek Josef, Praha-Vršovice Sámova 18
Místopřed: Šťastný Eman, Praha-Pankrác Podlipného 1218
Jednatel: Komárek Jaroslav, Praha Vršovice Krokova 9
Pokladník: Rous. Miroslav, Praha XII Slezská 24
Rev.účtu: Zástěra Miloslav, Praha XIV Pod Terebkou 1239
Rev.účtu: Jabor František, Praha XIV Svatoplukova 11
Výběrčí: Kabelář Jaroslav
Výběrčí: Vintera Josef
Zapisovatel: Jabůrek Václav
Hospodář: Alosis Tyrner
Člen výboru: Vedral František
Člen výboru: Knížka Jan
Člen výboru: Pasovský Václav
Za os.
Komárek Jaroslav
Praha XIII Krokova č.9
======================================================================
Praha, 25. VI. 1946
Osada
,,SKAGWAY“.
Kamarádi !
V rámci oslav 10ti letého trvání osady ,,Ú.Z.P.“, vypisujeme footbalový turnaj, ke kterému si dovolujeme pozvati i Vaši osadu. Bude se konati v měsíci červenci a srpnu 46 na našem hřišti v Lukách pod Medníkem. Turnaj bude doložen několika krásnými cenami, které věnuje osada Ú.Z.P. Odvolávejte se na tradiční přátelství našich osad doufáme, že turnaje súčastníte a vyšlete svého zástupce na schůzí delegátů, která se konádne 1.VII.46. o 20 od. v restauraci p. Bálka, Pha-Vršovice, Příční 4. Těšíme se na Vaši spoluúčast a jsme s kamarádským pozdravem za osadu
Jaroslav KOMÁREK
Pha- Vršovice, Krokova
tel.711-16
======================================================================
Proposice
footballového turnaje osady „Údolí Zlatého Potoka“ konaného v červenci a v srpnu 1946 na hřišti v Lukách p.M. v rámci oslav desetiletého trvání os. „Ú.Z.P.“.
—————————————————————————————————————————
1.Turnaj vypisuje osada „Údolí Zlatého Potoka“ a hraje se podle řádu Českého svazu footballového systémem misstrovským t.j. každý s každým.
2. Turnaje se mohou sůčastniti jen trampské osady, a to pouze jednym mužstvem v sestavě dle svých dispozic.
3. Každá osada vysílá své mužstvo na svůj náklad.
4. Každý hráč hraje na vlastní nebezpečí a nemůže požadovati na pořadateli turnaje žádné náhrady.
5. Za zraněného hráče běhěm hra se náhradník nepřipouští.
6. Jednotlivý hráč může startovati pouze za jednu osadu.
7. Nenastoupí-li mužstvo na hřiště nejdéle 15min. po stanoveném začátku, bude soupeři přiřknuto vítězství 3:0 a 2 body.
8. Každá sůčastněná osada jest povinna vysílati do pohárové komise jednoho delegáta, který jest oprávněn za osadu závazně jednati.
9. Každá sůčastněná osada jest povinna navrhnouti jednoho rozhodčího, který též musí býti přítomen projednávání protestu, podaném za jeho řízení.
10. Vklad do soutěže činí Kčs 200,- a nutno je složiti před zahájením turnaje na schůzi delegátů.
11. Případné protesty musí být podány do 15min. po skončení zápasu některému členu pohárové komise osady ,,Ú.Z.P.“ a doloženy vkladem Kčs 100,- , který propadá byl-li protest zamítnut.
12. Každá přihlášená osada musí složiti zálohu Kčs 200,- , kterou zaručuje dostaviti se ke všem zápasům. Nedostaví-li se osada již k jednomu zápasu propadá záloha ve prospěch pořádající osady, jinak se záloha vrátí ihned poskončení turnaje.
13. První cena pohár, jakož i další ceny připadnou definitivně vítězům dle pořadí.
14. Ceny budou předány na večírku, k tomu účelu pořádaném. Místo a datum bude oznámeno dodatečně.
15. Tyto proposice nybývají neměnitelnou platnost po schválení na schůzi delegátů.
======================================================================
Stručný popis vzniku a činnosti osady „Údolí Zlatého Potoka“ v Lukách pod Medníkem
—————————————————————————————————————————
1. Mezi vesnicí Bohuliby a příjezdovou stanicí Luka pod Medníkem se rozkládá krásné malebné údolí. V údolí bylo počátkem třicátých let několik malých chat, jejichž majitelé žili prakticky samotářským životem. Někteří z těchto chatařů začali v r.1934 budovat volejbalové hřiště a to byl podnět k dalšímu vzájemnému bližšímu poznání. Chataře spojovaly některé společné zájmy nejen o život v přírodě, ale také o sport a tak došlo brzy k dohodě o utvoření tramské osady. Historická schůzka v srpnu 1935 v restauraci „U Fárů“ v pražském Nusels-
kém údolí dala vznik tramské osadě, jejíž název byl zvolen „Údolí zlatého potoka“ a to podle potůčku, který zmíněným údolím protékal. Potůček totiž pramenil z bývalých dolů na zlato a dle pověsti se kdysi v potůčku zlato rýžovalo.
Zakládajícími členy osady „ÚZP“ byli kamarádi:
Ficek Antonín, Komárek Jaroslav, Štefan Alois, Tyrner Alois, Vlk Jaroslav, Horčic Jaroslav, Holubovský, František, Matys Jindřich, Tichava Jaroslav, Saxl Antonín a Jarolím Josef. Šerifem osady byl zvolen kamarád Ficek Antonín. Ostatní kamarádi vytvořili výbor osady. Na této ustavující schůzi byly dohodnuty základní normy činnosti, jako zápisné, Příspěvky a hlavně pak rámcová náplň činnosti osady.
2. Činnost osady byla vzhledem k zájmům zakládajících členů založena hlavně na sportovní činnosti tj. fotbal, volejbal a stolní tenis. Také hned z počátku se osada přihlásila na fotbalový turnaj osad na Radlíku. To bylo také signálem k přemluvení a získání party mladých lidí, která si říkala „Pětka“ a vlastnila jednu chatu v údolí.
Problémy s výstrojí pro mužstvo byly řešeny svépomocí jednotlivých osadníků a tak některé manželky šily drezy, někdo koupil balon atp.
Mimo sportovní činnost se osadníci samozřejmě vyžívali i toulkami po přírodě a sobotních večerech při táboráku zpěvem trampských písní. v osadě byli dva kamarádi, kteří hráli na harmoniku a dva na kytaru, takže doprovod u táboráku byl velmi pěkný. Tato improvizovaná hudba doprovázela i naše mužstvo při pochodu na místo utkání. Při jedné z prvních cest na utkání v Radlíku se stala takováto příhoda: osadníci si zvolili za svůj drez barvu červenou a tak si většina osadníků koupila v této barvě i tepláky. Protože na utkání v Radlíku se šlo průvodem a zpívalo se za doprovodu kytar a harmonik, tak při průchodu městečkem Jílové jsme vzbudili pozornost četníků, kteří se z počátku domnívali, že prochází průvod komunistů. Měli jsme tedy kus cesty důstojný doprovod.
3. Jak již bylo řečeno v předcházejících bodech, zájem osadníků byl soustředěn na rekreační sport, tj. fotbal, volejbal, stolní tenis a atletiku. Vzhledem k překrásné krajině začalo v údolí přibývat chat a protože bohatá činnost osady přitahovala, přibývalo též členů a osada se pěkně rozrůstala. A tak padl návrh na vybudování vlastního fotbalového hřiště. Od místního sedláka Lněničky bylo pronajato kus neúrodného pole a na něm během jednoho roku vybudováno ideální fotbalové hřiště s vysokým drátěným oplocením po obou užších stranách, oddělujících pole. Na této obrovské práci byli zúčastněni všichni osadníci a pracovali celé soboty a neděle a převážnou část své dovolené. Od r.1936 se tak stala naše osada snad první tramskou osadou, která vlastnila své kvalitní fotbalové hřistě a volejbalové hřiště. To byl také počátek mohutného rozvoje nejen naší osady, ale celého sportovního trampského života v Posázaví. Mimo běžných nedělních sportovních utkání s různými trampskými osadami pořádali se zde často osadní fotbalové turnaje za účasti i dvacetičtyř osad, takže mnohdy musely být hrány jako bleskové, aby mohl být splněn program. Pravidelnými účastníky turnajů byly například tyto osady:
Skagway, Toronto, D.R.T.S., Nuselští vlci, Gayapos, Kondor, Sous atd. O významu fotbalových turnajů pro rozvoj sportovního hnutí v trampských osadách svědčí i účast výborných fotbalistů v jednotlivých týmech.
Vystřídali se např. na našem hřišti ligoví fotbalisté jako: Kareš, Stolař, Haatle, Hemele, Senecký, Bureš, Rýgr, Průcha, Holas, Rédr, Knitl atd. Stojí za zmínku, že v několika zápasech se též objevil v týmu osady Gayapos jeden z našich nejlepších fotbalistů Josef Bican a to v době, kdy ještě neměl povolen start za pražskou Slávii. Mimo pořádání vlastních sportovních pořadů zúčastnila se naše osada samozřejmě též podníků, pořádaných jinými osadami, např. turnaje osady Havran apod.
Aby také naše ženy a dívky se sportovně vyžily, došlo k vytvoření mimo volejbalového týmu též ženské fotbalové jedenáctky, která sehrála vždy za velké slávy několik utkání se ženami sousedních osad
Z ostatních sportů byly aktivně provozovány ještě stolní tenis , volejbal, nohejbal a atletika. Naši členové se zúčastnili mnoha přespolních běhů, pořádaných různými osadami.
Společenský život byl velmi bohatý, neboť převážná většina členů se scházela na hřišti, byla možnost provozovat různé hry a večer byl tráven buď na hřišti u táboráků, nebo v místní kantině. Později získala osada společenskou chatu, což přispělo ještě k většímu stmelení osadníků. Společenský život se však neomezoval jenom na schůzky v místě osady, ale byl soustředěn též mezi týdnem v klubovní místnosti v Praze v restauraci „U Fárů“. Dále pořádala osada každý rok společenské večery s tancem a zábavným programem, v němž
účinkovaly jak amatérské trampské soubory, tak i profesionální umělci. K úhradě nákladů sloužila tombola a ceny byly z velké části dotovány samotnými členy osady.
V tomto období bohatém na činnost, tj. od r.1935 až do počátku války, měla naše osada asi 70 členů. Většina osadníků byli buď dělníci, nebo drobní živnostníci.
6. Osadní potlachy byly pořádány nejen při příležitosti fotbalových turnajů, kterých se samozřejmě zúčastnily i ostatní osady , ale skoro každou sobotu se scházeli osadníci buď v místní kantině, nebo později ve vlastní osadní chatě. Program – zpěv, hudba, vyprávění – byl improvizací vlastních účastníků.
7. Vzhledem ke sportovnímu charakteru osady byla zvolena osadní hymna „Zlatý potok to jsme my, kluci jak malovaní“ na motiv známé lidové písničky. Zpívala se při každé sportovní i společenské příležitosti.
8. V období mezi oběma válkami měla osada dva velmi dobré kytaristy a dva harmonikáře, kteří nevynechali všech příležitostí využít svého umění.
10. Při jakýchkoliv příležitostech byly zpívány většinou staré trampské písničky.
11. Osadní kroniku zatím nemáme, ale byli pověřeni dva kamarádi, kteří stáli při vzniku osady, aby ze zápisů, které má osada k dispozici , zpracovali během tohoto roku osadní kroniku.
12. Druhá světová válka, hlavně část od r.1943, se projevila velmi nepříznivě na životě osady. Část členů přestala na osadu vůbec jezdit, ať již z jakýchkoliv důvodů, a ta část osadníků, která stále jezdila, měla v posledním období války ztížen příjezd tím, že Němci zabrali tunely pro výstavbu fabrik a tak kdo se chtěl dostat na osadu, musel až z Měchenic pěšky, nebo jezdit na kole. Také celá sportovní činnost ochabla, i když si osada
svoje vlastnictví přes celou válku udržovala.
13. Osada přes některé negativní hospodářské vlivy se rozvíjela právě v tomto období velmi dobře. Členové osady si v těchto dobách navzájem pomáhali i v existenčních otázkách.
15. Po druhé světové válce se snažili osadníci obnovit život osady ve stejné intenzitě, jak byl provozován před válkou. Celkem se dá říci, že obětavostí některých starých členů osady se toto úsilí podařilo. Znovu se stala naše osada střediskem sportovního dění v Posázaví a v daleko větší míře než před válkou se zúčastňovala i osadního života jak v okolí, tak i v Praze. Byli jsme pořadateli, nebo jsme se zúčastnili mnoha sportovních turnajů u nás, v Praze, na Berounce apod. K hlavní činnosti fotbalové přistoupila i intenzivnější činnost ve volejbalu, nohejbalu a stolním tenise.
Společenský život dosáhl druhého vrcholu. Pořádaly se různé akce a potlachy jak v místě osady, tak v Praze, kde bylo uspořádáno několik večírků s tancem a programem. S rozrůstáním chat v údolí rostl též počet členstva.
Částečný útlum společenského i sportovního života nastal počátkem padesátých let. Generační problém i starosti s existenčním zajištěním mnohých starších členů, zvýšený časový nárok v zaměstnání, ale také snaha o modernizaci chat byly částečnou příčinou poklesu zájmu o kolektivní život v osadě. Těmto problémům se nevyhnuly ani ostatní spřátelené osady, takže postupně odumíral i vzájemný styk. Z dříve jednotného kolektivu se tvořily samostatné skupinky a i když se stále hlásili k původní osadě, žily svým životem.
Nástup mladé generace chatařů i jejich kamarádů však, i když ne v takové míře jako dříve, přesto začal na osadě působit. Parta mladých, kteří se v Praze scházeli na Slavoji Vyšehrad, i vysokoškoláků, začala budovat svoji činnost na osadě dle svých zájmů, soustředila se hlavně na volejbal a nohejbal. Vybudovala si nové volejbalové hřiště na pozemku fotbalového hříště a zde začal kristalizovat nový život osady. Docházelo k nově navázaným stykům s dalšími mladými osadami hlavně v Praze, a tak se začal postupně vytvářet třetí vrchol rozkvětu osady. V šedesátých letech se osadníci znovu sjednocují a vytvářejí si nový program činnosti. Svépomocí byly vybudovány tři volejbalové kurty a velká společenská chata. V této době se stal Zlatý potok znovu střediskem pořádání trampských turnajů ve volejbalu a tak jako dříve ve fotbalu, nyní ve volejbalu jsme se stali spolutvůrci rozvoje trampského sportovního hnutí. Za jednotlivé osady nastupovali nezřídka i ligoví volejbalisté, jako např. Brožové, Kop, Toman apod.
Také společenský život na osadě doznal nových forem, osadní chata se stala společenským střediskem, pořádaly se velké táboráky a byla obnovena schůzovní a zábavná čínnost v Praze a to hlavně v zimním období.
17. Spolupráce osady s místními lidmi i ůřady byla jak v předválečné, tak i v poválečném období velmi dobrá.
Před valkou se dokonce místní usedlíci aktivně zúčastňovali podniků osady, společně sportovali a někteří z nich se stali i členy osady. V poválečném období, pokud bylo potřeba, tak osada vždy místnímu JZD pomá hala při různých sezonních pracích. V posledních letech došlo k úmluvě s místním národním výborem v Lukách o vzájemné pomoci.
19. V naší osadě nedocházelo k žádným společenským rozporům.
20. Výchozí nádraží je Bráník a Vršovice. Dříve bylo častým dopravním prostředkem kolo, v současné době je řada osadníků motorizována.
26. Trampská osada Údolí zlatého potoka vznikla, jak již bylo řečeno v úvodu, domluvou a přáním několika chatařů ke společenskému životu. Chatařský charakter osady zůstal zachován a navíc se členové osady snažili poskytnout útulek kamarádům, kteří sice pomáhali hlavně ve sportovním dění osady, ale nevlastnili vlastní chatu. Proto také byla vybudována osadní chata.
28. Jak v předválečném, tak i v poválečném období, udržovala naše osada přátelské styky nejen s posázavskými osadami, ale také z oblasti Berounky a Prahy. Před válkou jsme aktivně pomáhali rozvoji osad umožněním sportovního styku i účastí na jejich podnicích. Po válce i v šedesátých letech jsme v této činnosti pokračovali a v současných letech dochází k velmi úzkému styku na poli sportovním.
33. Ženy i dívky osadníků nezůstávaly stranou osadního dění. Naopak byly plně do něho zapojeny ať již pomocí typicky ženskou (pomoc při šití osadních drezů apod.) , tak i vlastní účastí na podnicích a akcích. Vytvořily fotbalové mužstvo, aktivně provozovaly volejbal, stolní tenis a byly také platnou silou při společenském životě osady.
34. Údolí, v kterém má sídlo osada, je pokládáno za rekreační. Z tohoto důvodu je většina chat umístěna na pronajatých pozemcích. Rovněž tak objekty, patřící do společné péče osadníků, jsou vázány smlouvou o pronájmu.
37. Osada udržovala s okolními osadami vždy velmi dobré sportovní a společenské styky
40. Kamarádi Špindler a Voženílek svým amatérským uměním, první řezbářským, druhý malířským, velmi pomáhali osadě zhotovením různých cen pro námi pořádané turnaje. Ceny, které vyrobili, byly velmi pěkné a vždy dobře hodnoceny. Kamarád Špindler vyřezával hlavně totémy, kamarád Voženílek maloval na dřevě plakety, nebo zálesácké motivy.
41. Totém osady, vyřezaný ze dřeva kamarádem Špindlerem, představuje indiánský motiv.
42. Osadní vlajka charakterizuje údolí Sázavy a v příloze jí zasíláme Vyvěšována byla při každé sportovní i společenské příležitosti jak na hřišti, tak i v klubové místnosti. Mimo to byla předávána spřáteleným osadám při různých událostech jako dárková pozornost.
43. V naší osadě byla společenská pracovní činnost vždy na velké výši. Již v předchozích bodech je uvedeno, že společnou prací bylo vybudováno fotbalové, volejbalové i tenisové hříště, velká část osadníků se zúčastnila prací na budování osadní chaty, značným nákladem i pracovním úsilím byla vybudována vodovodní síť až na hříště, kde byly instalovány sprchy a nelze podceňovat i vzájemnou pomoc osadníků při stavbě nebo úpravách vlastních chat. Za zmínku stojí, že zásluhou některých kamarádů, např. Komárka, Roubíčka, Beránka a dalších, byla skoro celé osadě rozvedena vodovodní síť.
44. Chatařský charakter naší osady dává odpověď i na tuto otázku. Většina dětí původních osadníků zůstala osadě věrna a pomalu se bude moci hovořiti již o třetí generaci – vnoučatech. Dá se předpokládat, že vzhledem k dobrým sportovním i společenským podmínkám, která osada dětem dává, že i tato třetí generace bude mít zájem o činnost i další rozvoj osadního žívota. 45. Jak již bylo řečeno v bodě 15., došlo v činnosti osady k určitým společenským změnám, které byly vynuceny novou dobou. Přesto však soudržnost i život osady se příliš nezměnil. Naopak, osada přistoupila v posledních letech i k podchycení zájmů mládeže i nejmenších. Pořádáme na hříšti v období prázdnin “ Dětské dny“, kde se provozují různé hry, soutěže, karneval masek a tyto dny bývají ukončeny obrovským táborákem s ohňostrojem. Program si s pomocí dospělých zajišťují děti sami ať již zpěvem, hrou na hudební nástroje, nebo různými výstupa. Náklady na tyto dna jsou dosti vysoké, neboť soutěže jsou dotovány různými cenami. Např. věcné, cukroví apod.
46. Život na osadě i mimo ni se příliš oproti minulosti nezměnil, i když samozřejmě na způsob činnosti má vliv i nová doba. Stále se různé skupiny osadníků scházejí v Praze, podle svých vlastních zájmů.
47. I když v některých dílčích případech docházelo k názorovým rozporům mezi zájmy mladých a názory starých členů osady, nedošlo nikdy k vážnější roztržce, nebo podobně. Vždycky se podařilo nakonec sladit zájmy tak, aby činnost osady byla plynulá a dobrá.
Dodatek:
———–
V tomto výčtu činnosti a života osady jsme se snažili pokud možno stručně popsat charakter naší osady, která vznikla, a je stále zaměřena na touze společensky a hlavně sportovně se vyžít v době volna. Zodpovídali jsme proto pouze body, kdy bylo možno alespoň částečně hodnotit naši činnost a je jisté, že tak bohatá a plodná činnost, jakou měla naše osada, by si zasloužila
daleko podrobnější zhodnocení